Ing. Julius Kodrík: Od radiotechniky až k filoziofii

Pan Ing. Julius Kodrík je velmi zajímavý člověk. Přes svůj pokročilí věk si udržuje vždy dobrou náladu a také Vás překvapí neuvěřitelně velkým rozhledem a znalostmi. Ať už se „zaposloucháte“ do povídání o historii, radiotechnice, filozofii nebo náboženství, vždy Vás dokáže zaujmout. Patří prostě k těm lidem, se kterými se nikdy nenudíte a proto i tento rozhovor byl opravdový zážitek.

Pane inženýre, začneme Vašim mládím.

Narodil jsem se 7.února 1926 v obci Bánov při Nových Zámcích na jižním Slovensku. Tuto obec založil v 17. St. Hrabě Kounic tím, že přesídlil asi stovku obyvatel z Bánova u Uh. Brodu, aby osídlil oblast, jejíž obyvatelstvo vybili Turci. Rodiče se v roce 1929 přestěhovali do Trnavy, kde jsem i se sedmi sourozenci vyrůstal a chodil do základní školy. V Trnavě byly zřízeny opravárenské dílny ČSD a můj otec, vyučený zámečník tam byl zaměstnán. Od mládí mě bavila matematika a fyzika. Měl jsem také technické nadání a proto jsem si jako své další vzdělání vybral studium na průmyslovce odb. elektrotechnika v Bratislavě.

Jak vzpomínáte na období války?

Můj otec byl demokrat, volnomyšlenkář. Dostal se do rozporu s katolickou církví a i s rodinou z ní musel vystoupit. Křesťanství ale neopustil a vychovával nás v něm sám. Naše rodina z toho měla dost problému za Slovenského štátu, ale přežili jsme to, a žili jsme v naději, že Hitler válku prohraje. V Bratislavě jsem zažil bombardování, které provádělo spojenecké letectvo z letišť v jižní Itálii a jednou jsem měl dokonce i štěstí – to když bomba padla asi jen 80m ode mne. V roce 1946 jsem odmaturoval a pak jsem byl rok zaměstnán na úřadě, který měl na starosti rozhlasové vysílače na Slovensku. Poté jsem začal opět studovat na Elektrotechnické vysoké škole v Bratislavě, kterou jsem úspěšně dokončil v roce 1953. Ještě v průběhu studii jsem nastoupil do zaměstnání jako asistent.

Jak se Vám dařilo v osobním životě?

V roce 1953 jsem se oženil s dívkou, která pocházela z Uherského Ostrohu. Bytový problém jsme řešili tak, že jsem si našel zaměstnání v Uherském Hradišti a byt jsme si pořídili právě v nedalekém Uherském Ostrohu. Zaměstnán jsem byl v Mesitu (dříve Hradišťan), který se zabýval výrobou palubních leteckých přístrojů a já pracoval v oddělení vývoje letecké radiotechniky. V pozdějších letech jsem byl vedoucím oddělení technickoekonomických informací, které dodávalo informace zejména pro tvůrčí pracovníky a to např. ze zpráv, knih, časopisů atd. S manželkou jsme vychovali dvě děti. Dceru, středoškolskou profesorku a syna, biologa a vysokoškolského profesora.

Měl jste čas i na své koníčky?

Byl jsem pohybově nadaný a od svého 8 roku jsem až doposud členem TJ Sokola a v současnosti jsem také starosta Sokola v Uh. Ostrohu. Absolvoval jsem celkem 5 sokolských sletů, přičemž první byl v roce 1938 a ten poslední v roce 2012. Od dětství jsem aktivní lyžař a vedu oddíl běžeckého lyžování.

A Vaše další zájmy?

Mezi další zájmy patří již od dětství také bylinářství, které se snažím také propagovat na nejrůznějších přednáškách pro veřejnost a třeba letos jsem zvládl zatím čtyři akce. Velmi mě též zajímají problémy filozoficko – náboženské, a kromě křesťanství, které vyznávám, respektuji orientální filozofické soustavy, zejména hinduizmus a buddhizmus s jeho zákony karmy a reinkarnace. Tyto ideje též vysvětluji posluchačům na veřejných přednáškách, které pořádám. Dalším z mých velkých koníčků je soustružení dřeva. Soustruh jsem si před lety sám vyrobil a doposud je v provozu. A určitě nesmím zapomenou také na astronomii. Doposud jsem členem akademie 3. věku odd. astrofyziky a snažím se aktivně i pasivně zúčastňovat všech akcí, zejména přednášek.

Jaký máte vztah k poradenskému centru pro sluchově postižené?

Nikdy neodmítnu pozvání na některou z mnoha přednášek a vždy se snažím také aktivně zapojit do diskuzí. Poradenské centrum v Uherském Hradišti v čele s paní Martou Kovaříkovou a panem Černým mně velice zpříjemňuje život. Nejen tím, že zde pomáhají řešit nejrůznější problémy třeba se sluchadlem nebo s pomůckami, ale také proto, že při již zmíněných přednáškách vytvářejí vždy příjemnou a neopakovatelnou atmosféru.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme hlavně hodně zdraví! 

Některé fotografie převzaty z www.slovackodnes.cz, www.uhostroh.cz